Nástěnné umění, které zachrání váš obývák před optickým krachem
Největší chybou začátečníků je koupit klasickou postel s rámem a matrací, která zabere třetinu místnosti a pak se nedá nikam schovat. Místo toho jsem vsadil na sofa bed s pevným polohováním. Důležité je vyzkoušet mechanismus naživo. Levné varianty často skřípou a jejich rozložení připomíná složitý hlavolam. Hledejte model s click-clack mechanismem, který jedním pohybem změní pohovku na lůžko. Ušetříte si nervy při každém úklidu a hlavně při příchodu nečekaných hostů. Včera večer sedíte u kávy, za pár vteřin máte pos
Zapomeňte na univerzální pravidlo „obraz musí viset v úrovni očí stojícího člověka". To platí v galerii, ne u vás doma nad pohovkou. Když sedíte a díváte se na televizi, váš zrak je nízko. Pokud pověsíte wall art příliš vysoko, vznikne mezi ním a čelem sedačky prázdné místo, které působí jako „studená mezera". Zkuste to jednoduše: posaďte se, podívejte se na zeď a tam, kde končí váš přirozený výhled, udělejte křídou tečku. Pak teprve zavěšujte. Tohle je nejčastější chyba, kterou vidím i u profesionálně zařízených by
Pokud přemýšlíte nad rekonstrukcí, zvažte vestavěnou skříň od podlahy ke stropu. Zabere sice stejnou plochu, ale opticky místnost nezatíží, protože splývá se stěnou. Navíc dovnitř dáte police v různých výškách, takže se vejde i vysavač a žehlicí prkno. Jen pozor na hloubku. Standard je šedesát centimetrů, ale v úzké ložnici může být každý centimetr znát. Zkuste padesát a věšáky natočte čelem. Vejde se méně ramínek, ale získáte cenný prostor na chození. A když už jsme u chození, nezapomeňte na dostatečný prostor před skříní. Alespoň osmdesát centimetrů, abyste mohli otevřít dveře a nestáli u toho jako sardinka v konzer
Když jsem před lety zařizovala svůj první byt o rozloze třiatřicet metrů čtverečních, narazila jsem na zásadní problém. Potřebovala jsem místo, kde budu spát, pracovat i přijímat návštěvy, a to všechno v jedné jediné místnosti. Klasická postel by zabrala polovinu prostoru, a navíc bych neměla kam uložit povlečení ani sezónní oblečení. Přesně v ten moment jsem objevila kouzlo úsporného nábytku a začala se zajímat o to, co dnes považuji za srdce každého malého interiéru. Moje první volba padla na model s integrovaným úložným prostorem, který se zároveň dal během pár vteřin proměnit na pohodlné místo k sezení. Tehdy jsem ještě netušila, že tahle zkušenost nadobro změní můj pohled na bydlení a že o tom budu jednou psát jako o klíčovém prvku v interiérovém designu pro stísněné prost
Jednou jsem narazila na blog o malých prostorech od dánské designérky. Píše tam, že ložnice má mít tři zóny: spánek, oblékání a odpočinek. U nás doma to znamenalo přestěhovat skříň do chodby. Zní to šíleně, ale funguje to. V ložnici zbylo místo na křeslo a malý stolek. Jenže pak přišli první hosté. Babička z jižních Čech chtěla zůstat na víkend a my jsme neměli kde spát. Najednou se z bedroom wardrobe stal nepřítel. Blokoval jedinou stěnu, kam by se vešla rozkládací pohovka. Řešení? Zbavit se dvoumetrové skříně a nahradit ji systémem otevřených polic a tyčí na šaty, který zabere jen metr. Ušetřili jsme půl metru, a to je přesně to místo, kde teď stojí sofa
Maminka pořád tvrdila, že potřebujeme pořádný kus nábytku. Že ty moderní vychytávky jsou jen na oko. Ale když jsem jí ukázala, jak se z naší pohovky stane postel za deset vteřin a pod sedákem je schovaná rezervní přikrývka, umlkla. Pull-out sofa je totiž geniální v tom, že matrace vyjíždí dopředu, takže nemusíte odklízet polštáře ani deky. Na spaní to není horší než klasická postel, pokud má správnou nosnost. Já osobně doporučuji model s kovovou konstrukcí a pružinami, který unese i dva dospělé bez propadání. Jediný háček je, že pod tím typem nebývá žádný úložný prostor, takže kombinace s bed with storage je pak nutnost. Prostě v malém bytě se nedá mít všechno, musíte si vybrat prior
Pokud máte starší byt s nízkými stropy, vyhněte se nábytku s vysokými nohami. Místo toho vsaďte na nízký profil – pohovka na podlaze nebo postel bez nohou vytvoří dojem většího prostoru. Do místnosti se pak vejde i sofa bed s úložným boxem, aniž by místnost připomínala skladiště. V praxi mi pomohlo vymalovat stěny na světle šedý odstín a jednu stěnu nechat v bílé. Na ni pak vynikne tmavý sametový potah pohovky. A když přijedou hosté, stačí přehodit přes sedák deku – a rázem máte ložnici. Takhle to funguje, když nečekáte na ideální dům, ale tvoříte z toho, co máte. Každý centimetr se počítá, a proto je dobré hledat inspiraci spíš u lidí, kteří řeší stejné problémy, než u architektů s nekonečným rozpoč
