Jablečná úroda bez plýtvání: šťáva, pyré i čatní, které využijete
Nezapomínejte ani na noční klid. Slepice jsou ve tmě bezbranné, proto je vždy zavřete do kurníku před setměním. Pokud máte volný výběh, naučte je chodit na hřad, kde jsou v bezpečí. V zimě, kdy je méně přirozené potravy, se dravci častěji stahují k lidským obydlím. V tomto období věnujte zabezpečení zvýšenou pozornost a nepodceňujte žádnou skulinu. Důsledná prevence a včasná reakce na první známky nebezpečí vám pomohou udržet hejno zdravé a ztráty minimální.
Při skladování dejte pozor na ohyby. Záclony neskládejte na poličku, ale pověste na ramínko, nebo je srolujte do volné role. Ubrousky ukládejte naplocho, případně je proložte hedvábným papírem, který absorbuje vlhkost. Do šuplíku nepřidávejte parfémy ani silně vonné sáčky — jejich éterické oleje mohou zanechat skvrny a změnit barvu látky. Pokud textilie delší dobu nepoužíváte, každých pár měsíců je vyvětrejte.
Sledujte také, jak se cítíte psychicky. Únava na konci túry vede k nepozornosti, a proto si naplánujte kontrolní body, kde si ověříte, že jste na správné cestě. Pokud se setmívá, mějte v batohu čelovku, i když jste ji ráno neplánovali použít. A hlavně – nebojte se zpomalit. Není ostuda jít sestup pomaleji než ostatní. Rozhodující je, abyste došli v pořádku a bez zbytečné bolesti.
Co dělat s vysušením a žehlením, aby látka zůstala jako nová Sušení v sušičce je pro záclony a ubrousky častou chybou. Horký vzduch ničí elastická vlákna a může natrvalo zdeformovat tvar. Ideální je sušení na šňůře mimo přímé slunce, které barvy bledne. Záclony věšte mírně vlhké, aby se vyrovnaly případné záhyby. Ubrousky sušte rozložené, nikoli přehozené přes šňůru, jinak na nich vzniknou nevzhledné otisky.
Během samotného sestupu se držte zásady: krok kratší, těžiště nízko, pohled na zem. Snažte se chodit po celé ploše chodidla, ne jen po špičkách, a při strmých úsecích využijte boční stupy nebo se přidržujte vegetace, pokud je stabilní. Vyhněte se skákání z kamene na kámen – to je častá příčina podvrtnutí kotníku. Místo toho se spouštějte plynule, koleno mírně pokrčené, a pokud možno střídejte směr klesání, abyste nepřetěžovali jen jednu stranu těla.
Pamatujte, že žádný domácí test (např. stříbrná lžička) nerozliší jedlou houbu od jedovaté. Otrava muchomůrkou zelenou je v České republice nejčastější příčinou úmrtí po požití hub. Zkušený mykolog vám poradí zdarma v poradně, ale internetové fotografie nejsou spolehlivé, protože řada druhů vypadá podobně. Pokud chcete houby sbírat bezpečně, choďte nejprve s někým, kdo se vyzná, a učte se na živých plodnicích, ne podle obrázků. Jedna chyba může stát život, proto se vyplatí být konzervativní.
Ubrousky jsou častěji v kontaktu s mastnotou, vínem nebo kávou. Skvrny nikdy nedrhněte, jen je jemně vklepejte. Před praním ošetřete skvrnu žlučovým mýdlem nebo tekutým prostředkem na nádobí, který rozpustí tuk. Textilní ubrousky perte naruby, aby se ochránila jejich lícová strana. Pokud mají vyšité nebo krajkové prvky, vložte je do pracího sáčku. Teplota 30 až 40 stupňů je pro většinu bavlněných a směsových tkanin dostačující — vyšší teploty způsobují srážení a ztrátu barvy.
Jak vypadá otrava a co dělat, když se přesto stane První příznaky otravy muchomůrkou zelenou se objevují až za 6 až 12 hodin po jídle: zvracení, průjem a bolesti břicha. Později nastupuje poškození jater, které může být smrtelné. U muchomůrky tygrové jsou příznaky rychlejší, už za 15 minut až 2 hodiny: slinění, slzení, pocení, zúžené zornice. V obou případech nečekejte na zhoršení a ihned volejte záchrannou službu. Nevyvolávejte zvracení, pokud to neřekne operátor, a uschovejte zbytky hub nebo jejich fotografie pro toxikologické vyšetření.
Prevence je vždy levnější než řešení následků. Pravidelně kontrolujte oplocení, zda nemá díry, a odstraňujte větve, které by dravcům usnadnily přístup. Kolem kurníku udržujte přehlednou plochu bez vysoké trávy a křovin, kde by se predátoři mohli skrývat. Dobrým pomocníkem je také kohout, který včas varuje před nebezpečím. Slepice se pak mají čas schovat do kurníku nebo pod přístřešek. Pamatujte, že i malá kuřata jsou ohrožena, takže jim zajistěte oddělený, bezpečný prostor, kam dospělé slepice nemají přístup.
Čatní: kořeněná cesta, jak spotřebovat i tvrdá jablka Čatní je nejvšestrannější zpracování, protože snese různé stupně zralosti. Nakrájejte jablka na malé kostičky, smíchejte s cibulí, rozinkami a octem. Přidejte zázvor, chilli nebo kari – podle toho, k čemu čatní chcete podávat. Vařte na mírném ohni, dokud směs nezhoustne a nezačne karamelizovat. Trvá to asi hodinu, ale výsledek stojí za to. Dbejte na míchání, aby se nepřichytilo ke dnu.
